TRIMED

Malý Eden - pokračování

Cesta ven, z.s.

3. 1. 2019 17:24

V minulém díle jsem se věnoval Malému Edenu, doufám brzy výrazné složce fakultního života. Nastínil jsem rovněž, že existuje spolek Cesta ven. Tím se budu zaobírat tentokrát. Co to tedy je? Druhý Trimed? Další IFMSA? Kdo ví, že? Téměř nikdo s ním zatím nemá zkušenost… Nejsme ani jedno, kvalit zmiňovaných organizací zdaleka nedosahujeme. Ale čtěte dál.

Zapsaný spolek Cesta ven vznikl z iniciativy studentů 3. LF UK a na třetí se také chystá usadit. Jeho účelem je komunitní, osvětová a kulturní činnost a jeho prostředky pro naplňování cílů jsou bezmezná láska a neohraničená symbióza. Na principech recipročního altruismu přetvoříme svět!

A teď zas chvilku vážně. Co děláme? Mimo Malého Edenu, kde chceme vybudovat centrálu všech aktivit, jsme zatím pořádali převážně komunitní setkání. Vágní pojem, řeknete si. Záměrně. Než abychom se svazovali škatulkami, necháváme si prostor pro vše, co nás zajímá a baví. Takhle se z našich nápadů vyvinulo třeba mezigenerační setkání na téma Doba a vztahy nebo povídání s panem Králem, československým šéfdesignérem obráběcích strojů. Pana Krále bych dal za příklad každému, kdo vidí svůj život v depresivních barvách. Neuvěřitelně vitální senior (*1926), který se vypracoval z ničeho až na vrchol. Jeho rozhodnutí byla jeho rozhodnutími, a tak procházel životem vždy s klidem a s dobrou náladou. Místo toho, aby se spokojil s karierním úspěchem, rozhodl se pro pomoc druhým. Svou kreativitou a pracovitostí dal vzniknout stovkám unikátních kinetických hraček, které umožnily hendikepovaným dětem snáze poznávat svět. A jeho sdělení dnes? Ve věku devadesáti let na vás, krom plné tašky veselých příhod, vytáhne moudrost: člověk žije, a proto má žít radostně. Na následující týdny domlouváme s panem Králem komentovanou prohlídku výstavy, kterou o jeho práci připravilo Národní technické muzeum. Pokud byste se chtěli přidat, sledujte na fb stránku Cesty ven.

Komunitní akce jsou pro nás důležité i výhledově, v účelu spolku však máme uvedenou také osvětu a kulturu. Tyto cíle naplňujeme prostřednictvím zatím největší a nejúspěšnější společné práce, Dudlík festu. Posledně jsem ho ve zkratce zmínil. Dudlík fest je multižánrový benefiční festival na podporu zdravotně či sociálně znevýhodněných děti. Slovíčko multižánrové je opět všeobjímající a schovají se pod ním divadla, koncerty, přednášky odborníků a vůbec vše, co se nám povede ulovit a zakomponovat do programu. Práce na letošním třetím ročníku pomalu začínají. Již nyní je například jasné, nač půjde výtěžek. Tentokrát se pokusíme zviditelnit téma popálenin a peníze budeme vybírat pro občanské sdružení Bolíto. Bolíto, o. s. se věnuje psychosociální rehabilitaci popálených dětí. Ústřední personou je vstřícný a ochotný pan doktor Zajíček, rovněž přednosta Kliniky popáleninové medicíny ve FNKV. Víme též, kdy a kde se hlavní část festivalu uskuteční. Po loňském úspěchu si dáme repete v klubu Chapeau Rouge v Jakubské a datum je domluveno na 27. října. Tak počkat?! 27. ŘÍJNA? Ano. Dobře, dobře, ale proč?! Bude více času, méně zkoušek, testů, stresu, sluníčka, více nadšení, a tak přijdou o výmluvu studijní peciválové i pohodáři, kteří by se v květnu místo účasti spíš vyvalili s vínem na dece na Letné. Víme o vás! Plány jsou veliké a bude potřeba každá nadšená duše. Protože jsem sliboval i příspěvek k Malému Edenu, v závěru slib plním. Přes Vánoce byl relativní klid a mnoho se neudálo. Zjistili jsme, že je něco špatně s elektrikou, sehnali jsme židle, snad talíře, kafemlýnek, dáváme do kupy podklady pro vizuál a obecně probíhají přípravy příprav, od kterých pak konečně přejdeme k přípravám. Nějaký nábytek budeme i vyrábět, tudíž pro vás další pomyslná rukavička.

Tak příště!

Viktor Šebo