TRIMED

Nástupem na medicínu skončil Tvůj společenský život

Alespoň tak to všichni říkali.

23. 12. 2016 16:00

První kurz je náročný. Nikoliv objemem učiva, ale spíše vysokými nároky na time management. Starší ročníky totiž zavětří čerstvou krev - nadšené nováčky, kteří už se vidí v bílých pláštích s fonendoskopem kráčet po odděleních, kde k nim budou pacienti vzhlížet a krásné sestřičky padat k nohám. A toho je třeba využít k všemožným náborům na dobrovolné akce!

Takže v prvním měsíci vypadal můj diář asi takto:
Úterý – kolektiv utužující hospoda se spolužáky.
Středa – praktika z biofyziky.
Čtvrtek– schůzka IFMSA (pokračování v hospodě).
Víkend – udržování hladinky na rodné Moravě.
Pondělí – schůzka Trimedu (netřeba dodávat, kde a jak se končilo).
Úterý – hospoda s tutorem.
Středa – školení Nemocnice pro medvídky.
A takhle bych mohla pokračovat dál.

 

Čím víc se blížil první test, tím rostly výčitky. "Ty týdny nějak rychle utíkají a já skončila u prvních pěti tvrzení! A po těch akcích se pak ráno špatně vstává na přednášky..." Díky bohu (Františkovi) za skripta!

Hned po první přednášce druhého kurzu víte, že tohle bude dobrých pět týdnů. Protože ať už jste nebo nejste fanda biochemie, bude se na co koukat. A taky se po ránu můžete těšit na sebevražedné králíčky.

Přestáváte se ztrácet v učebnách a patrech, i když hlavním orientačním bodem stále zůstávají záchody na konci chodeb.Taky zjistíte, kde sídlí IT oddělení – to až se Vám na méně zajímavé přednášce nepůjde připojit k wifi.

V histologii jste sice v té růžovofialové změti stále ztracení, ale zjistíte, že Vaši spolužáci jsou marní úplně stejně, a tak Vás to už tolik netrápí. Všichni máte stejné růžové fleky v pracovních sešitech a přestali jste řešit, proč deset minut hledáte erytrocyt v epitelu tlustého střeva. Splést si čísla preparátů může každý a Vy přece nepoznáte jícen od vagíny. Pokud jste trochu akčnější, vyrazíte do školek v bílých pláštích diagnostikovat plyšákům zlomené pacičky a nachlazený krček. Ti odvážnější se vyzbrojí obvazy a půjdou školit první pomoc na základní školy. A největší blázni popadnou kondomy a gumová dilda a stoupnou si s nimi před třídu plnou puberťáků.
Dobrá rada pro medičky – neberte si na školení sukni a už vůbec krátkou! Nebo budete sedět hodinu a půl s překříženýma nohama a bát se, že jim z té sexuální výchovy předvedete více než je v osnovách.

Čím víc se začne blížit druhý test, tím více se samozřejmě stupňuje množství akcí. Jak ze začátku měsíce ticho po pěšině, naráz je to Láskopárty, Motolpárty, přednáška Lékařů bez hranic, Trimed Job... A pak víkend před testem brečíte, protože ještě pořád netušíte, kde se vzalo to NADPH? Něco jsem přeskočila, nebo to má být příprava na příští rok (úřad práce)?

Nicméně i druhý kurz musí jednou skončit. A po něm je třeba zjistit, zda nám biochemici nelhali – a sice pokusit se přeměnit ethanol na glukózu. A kde jinde než pod dohledem široké škály bývalých, současných a budoucích doktorů – na Mikulášské. A až pozvete čerta, Mikuláše i všechny anděly na panáky, teprve pochopíte, jak vypadá peklo. Ale jak se říká ,,Co si nepamatuju, to se nestalo!”

(C.)